NAŠE ŠTĚNĚ

Převzato z knihy Rotvajler od Esther Verhoef-Verhallenové, kterou všem vřele doporučuji.

Psa nekupujme z rozmaru 

Rotvajler je statný pes a z hlediska zajišťování potravy je poměrně finančně náročný. Především v období dospívání bychom neměli šetřit na jídle. Jen pečlivě vyvážená strava poskytne štěněti dobrý základ. Rotvajleři vyžadují velkou pozornost členů rodiny. Kromě normální procházky musíme psa minimálně na půl hodiny denně vyvést ven a hrát si s ním, nechat ho běhat bez vodítka nebo s ním trénovat. Nemusíme rotvajlera nechávat pobíhat po domě, ale rozhodně by většinu dne neměl byt zavřený v boudě. Všichni psi vyžadují trpělivost a ani rotvajler není výjimkou, i když nelíná tolik jako ostatní psi a jeho srst nevyžaduje náročnou péči, přesto budeme v domácnosti a na šatech nacházet jeho chlupy. Také pomoc zvěrolékaře je čas od času potřebná, stejně jako dobrý hotel pro pejsky. či hlídání, jedeme-li na dovolenou. Pořizovací cena je pouze zlomkem všech nákladů, které za psa během jeho života vynaložíme. Proto bychom měli opravdu rozumně zvážit, zda máme peníze, energii a čas na dlouhodobou péči o takového psa.

Psa nebo fenku? 

U rotvajlerů je rozdíl mezi psem a fenkou dost značný. Psi jsou nejen větší a silnější, ale také dominantnější než fenky. Pokud nemáme s dominantními psy zkušenosti, měli bychom si spíše pořídit fenku. Fenky jsou přizpůsobivější, méně dominantní a mají mírnější povahu. Obě pohlaví štěkají stejně přesvědčivě, o to se nemusíme při výběru fenky bát. Také lásky a oddanosti se dočkáme od psa i od feny. Každé pohlaví má své výhody a nevýhody. U fen probíhá říje dvakrát ročně a to povazují někteří lidé za překážku. Přesto nemusí být toto období' žádným problémem, protože veterinární věda je dnes již tak pokročilá, ze lze říji dočasně nebo trvale "upravit". Na druhou stranu jsou feny přístupné samcům pouze v období' říje, kdežto pes se o fenky zajímá celý rok. Mimo období říje se fenky vyprazdňují jen když je to nutné, kdežto psi močí na procházkách nebo i na zahradě. Pokud rádi zahradničíme, měl bychom vzít tuto skutečnost na vědomí.

Na první pokus?

Rozdíl mezi psy a fenymi je u rotvajlerů výrazný

Pokud víme, ze bude rotvajler deset nebo více let členem naší rodiny, je jasné, že ho nekoupíme bez rozmyšlení hned na první inzerát. Díky velké popularitě této rasy se chovem rotvajlerů zabývá mnoho lidí a bohužel ne všichni chovatelé jsou důvěryhodní. Pokud si štěňátko koupíme na špatné adrese, je velká šance, že z něj nevyroste psychicky ani fyzicky zdravý rotvajler. Určitě chceme být na svého psa pyšní. Chceme, aby byl krásný, věrný, vyrovnaný, sebejistý a zdravý. Proto se při koupi štěňátka nesmíme ukvapit. Je nepochopitelné. že ještě existují lidé, kteří si usmyslí, že budou mít rotvajlera, a do týdne si pořídí stěně, aniž by něco o tomto plemeni věděli. Taková impulzivní koupě vede bohužel často ke zklamání.

Různé linie rotvajlera 

Pro nezkušeného majitele je fenka vhodnější

Měli bychom si ujasnit, proč si rotvajlera pořizujeme. Bude tu pes na výcvik, na chov nebo na výstavy? Šance, že narazíme na budoucího šampióna krásy je rozhodně vetší u štěňat, jejichž rodiče a předci byli vynikající' výstavní psi, než když si vybereme pejska z vrhu, jehož rodiče byli vybráni na výcvik. Někteří chovatelé kombinují obojí a své psy jednak cvičí a jednak je vodí na výstavy. I když se jedno s druhým nevylučuje, přesto bychom se o dispozicích psa měli dopředu informovat. Kromě toho nemůže žádný chovatel zaručit, že z krásně vypadajících štěňátek vyrostou šampióni; může pouze konstatovat, že mají velkou šanci.

Rodiče a předci štěňátka 

O původu psa se informujte předem

Rotvajleři jsou celkem zdraví psi, ale rasa není zcela uchráněna dědičných vad. Někdy se vyskytuje dysplazie kyčelních kloubů a proto nechávají opravdový chovatelé svá chovná zvířata před krytím testovat. Kromě tuho musí být oba rodiče jednoznačnými představiteli své rasy. Hraje přitom roli nejen zevnějšek, důležitá je také povaha psa. Ustrašení, agresivní nebo nějakým způsobem labilní rotvajleři mají zřídka kdy psychicky vyrovnaná štěňátka. Protože jsou tyto vlastnosti částečně dědičné, nezařazuje žádný odborník do chovu psy s různými vadami a nedostatky.

První vjemy a poznávání okolí

Psi dobře seznámení s okolím jsou o krok dále před ostatními

Povahu rotvajlera určuje nejen geneticky základ. Jeho charakter se formuje také během období prvních vjemů, které trvá asi tři až sedm týdnů, a ve fázi poznávání okolí, která probíhá mezi dvanáctým až čtrnáctým týdnem. Pejsek, který v období prvních vjemů téměř nepřijde do styku s okolním světem (například vyrůstají-li štěňátka v opuštěné boudě), později vykazuje odchylky v chování, které někdy nemůžeme odstranit ani velkou láskou a trpělivostí. Pejska bychom si také měli pořídit od chovatele, který svá štěňátka dobře seznámil s okolním světem. To neznamená, že by štěňátka musela vyrůstat v obývacím pokoji, ale měla by být v pravidelném kontaktu s každodenním životem v domě, poznat další psy, domácí zvířata, cizí lidi a děti.

Na co je třeba dávat pozor 

Fena se svými potomky

První kontakt budoucího majitele s chovatelem bývá většinou telefonicky. Nebudeme rozpačití, budou-li se nás vyptávat na všechno možné. Dobrý chovatel se vztahem k psům své miláčky nerad prodává někomu nespolehlivému.Jedeme-li se podívat na štěňata, je třeba dát si pozor na několik věcí. Je samozřejmé, že musí být umístěna v hygienickém prostředí, a že jak štěňátka tak jejich matka musí vypadat zdravě. Příliš nafouklá bříška mohou být příznakem červíků v těle; zplihlá srst, paraziti, stopy po průjmu a výtoky z očí a nosu také nejsou příznivým znamením. Duševně a tělesně zdravá štěňata jsou hravá, otevřená a zvědavá. Ráda se nechají mazlit a pokud nebudou spát, určitě se s námi budou chtít seznámit. Budou-li štěňátka apatická, plachá a budou-li projevovat nezájem, není to dobré znamení. Matka štěňat nás samozřejmě bude sledovat a může se na nás rozštěkat. Budeme pro ní zcela cizí osobou a její ochranný pud k potomkům je velice silný. 

Rotvajleři jsou věrní psi

Pokud však bude fena vyloženě agresivní a rezervovaná, nesvědčí to nic dobrého. Nervózní a agresivní fena rozhodně nejde svým potomkům příkladem. Také si všimneme, jak se k psům chová jejich chovatel a jak reagují na jeho přítomnost fena i štěňátka. Máme dojem, že chovatel věnoval začlenění štěňat do denního života dostatek času? Pokud vše vypadá v pořádku, požádáme ještě o papíry otce i matky štěněte a prostudujeme výsledky testů na dysplazii kyčelních kloubů. Budeme mít jistotu, že chovatel udělal všechno proto, aby tuto (částečně dědičnou) vadu zjistil včas. Pokud jsou všechny tyto věci v pořádku, zbývá se jen rozhodnout.

Volba 

Když štěňata ještě nejsou očkovaná, jsou velmi náchylná k infekčním onemocněním. Proto chovatel není příliš nadšen, když je každý bude hladit a brát si je na klín. Možná se budeme cítit trochu rozpačitě, ale musíme si uvědomit, ze nás chovatel vůbec nezná a nemůže vědět, jestli jsme předtím nebyli na jiné adrese, kde se na hygienu příliš nedbalo. Říká se, že si člověk má vybrat to stěně, které si vybere jeho, tedy štěňátko, které nás první přijde přivítat. Pokud jsou však štěňata zdravá, společenská a samozřejmě jsou-li vzhůru, přijdou nás přivítat všechna. Nejsilnější a nejdominantnější štěňata z vrhu přijdou jako první, a právě tato štěňata jsou v pozdějším věku očividně samostatnější a vyžadují od svého majitele důslednější postup. Pokud jste člověkem, který si těchto povahových vlastností cení a domníváte se, ze máte povahu na to rotvajlera vychovávat, můžete si s klidným srdcem takové stěně vybrat. Nemůžete-li se rozhodnout, nechte výběr na chovateli. Ten zná kvalitu a povahu psů a dozví'-li se od nás něco o rodině a o našich požadavcích, může nám s volbou štěněte poradit.

Štěňátko přichází 

Rotvajleři neradi čekají před zavřenými dveřmi

Možná si budeme moci vzít pejska rovnou s sebou domů, někdy však budeme muset ještě pár týdnů počkat, až trochu doroste. Štěňátka jsou ve věku od šesti do devíti týdnů tetována a přibližně od osmého týdne (to záleží na jejich vývoji) se mohou stěhovat k novému majiteli. Před příchodem štěněte domů už musíme mít nakoupené potřebné vybavení jako je obojek, vodítko, košík nebo pokojová boudička, misky na jídlo a pití bezpečné hračky a hovězí kost. Protože jsou štěňátka citlivá na náhlé změny v jídelníčku, zeptáme se chovatele dopředu, na jakou značku a druh krmení jsou štěňata zvyklá, a nakoupíme si domů zásobu. Také poprosíme o kus hadříku z pelíšku štěňat. Můžeme jej doma položit do košíku nebo do klícky, aby štěně cítilo známé prostředí, a nebylo neklidné. Pokud se štěňata stěhují k novým majitelům, jsou již všechna tetovaná. Průkaz o původu nám chovatel však ještě s sebou dá nemůže, protože jeho úřední vyřízení trvá déle. Chovatel nám tento průkaz zašle nebo přiveze později. Ihned bychom však měli dostat očkovací průkaz, kde je napsáno kdy, proti čemu a jakými prostředky bylo štěně očkováno, dále zdravotní prohlášení zvěrolékaře a rozvrh potravy. Stále více chovatelů dnes používá kupní smlouvu, kde jsou vypsána práva a povinnosti jak kupujícího tak prodávajícího.

Některým štěňátkům se za jízdy v autě dělá špatně

Cesta domů 

Jedeme-li si pro stěně autem, je rozumné vzít si s sebou někoho, kdo by pejska cestou zabavil. Štěňatům, která před cestou nejedla, se v autě neudělá tak rychle nevolno. Přesto se však může stát, že bude štěňátko po cestě zvracet. Buďme proto ostražití. Pokud cesta trvá dlouho, uděláme po cestě zastávky, aby si štěňátko mohlo protáhnout nožičky, případně udělat loužičku. Dáme si pozor, aby bylo štěně dobře přivázané a nemohlo utéci.

Příchod domů 

Štěně potřebuje hlavně náklonnost, krmení a hodně spánku

Než vezmeme stěně domů, měli bychom ho chvilku nechat čenichat po okolí a dát mu příležitost se vyprázdnit. Zahrada je na to nejlepším místem, vzhledem k tomu, ze většina štěňátek v tak mladém věku ještě není dostatečně očkována a je ještě náchylná k onemocněním. Kvůli nebezpečí nákazy bychom měli štěně pouštět na frekventovanější místa až po důkladném očkování. Jakmile je pejsek doma, musí zpracovat tolik nových dojmů a zážitků, že bychom ho u toho raději neměli rušit. Necháme štěně v klidu se porozhlédnout a pořád na něj nevoláme. Stačí, když budeme mít přehled o tom, co dělá. Až se unaví, samo se vrátí. Dětem bychom měli vysvětlit, že musí pejska chvíli nechat v klidu. Naučme je, že nikdy nesmějí psa pokoušet, že ho nemají porad volat a rozhodně ho nesmějí zvedat nebo rušit, pokud spí. Kromě toho je dobré vysvětlit dětem, ze chtějí-li si se psem hrát nebo mazlit, musí ho vždy zavolat k sobě a ne na něj samy dorážet. V přírodě výše postavený tvor nikdy nejde za níže postaveným, a pes má v rodině samozřejmě nejnižší postavení. Budou-li děti pořád chodit za psem, aby si s nimi hrál, je to jako kdyby mu dávaly najevo, že jsou v nižším postavení, a to může u dominantnějších psů způsobit problémy. První dny rozhodně nesmíme štěňátko unavovat výcvikem a podobnými věcmi. Zatím potřebuje klid, pravidelný režim a teplé, bezpečné místo na spaní.

Pokojová bouda 

Prostorná pokojová bouda je pro psa ideálním místem na spaní. Bouda je lepší než košík, protože se dá otevřít jen na jedné straně a pes má bezpečný pocit, že se tam může zavrtat a schovat. Když mu dovnitř dáme ještě hadřík z bývalého pelíšku u maminky, deku na spaní a kost na žvýkání, zjistíme, že se pes vevnitř cítí spokojeně. Pokojové boudy pro psy mají ještě další výhody ve srovnáni" s obyčejným košíkem. Duševně zdraví psi se ve své boudě vždy chovají" vychovaně, a musíme-li na chvíli odejít, máme záruku, že pes vevnitř nenatropí" žádnou škodu. Koupíme-li boudu, která se dá nastavovat podle velikosti, můžeme ji používat i v pozdějším věku psa, například na transport. Rotvajler bude tak vždycky mít své místečko na spaní se známými pachy domova a kromě toho je doprava v kleci bezpečnější", než když převážíme psa jen tak na zadním sedadle.

První noc 

Pokojová boudička z umělé hmoty

Než půjdeme spát, měli bychom psa nechat pořádně vyvenčit; to znamená, že musí skutečně "něco udělat", než ho vezmeme zase dovnitř. Časně ráno ho musíme jít opět vyvenčit. Byl-li pejsek u chovatele již navyklý používat noviny jako záchod, můžeme nějaké položit do rohu (prostorné) boudy. Není-li bouda dostatečně velká, položíme noviny před dvířka, která necháme otevřená. Mnoho štěňat začne kňučet, když je pustíme samotné ven. To je pochopitelné, protože jsou bez maminky a bez sourozenců, a na to zatím nebyli zvyklí. Teplá a bezpečná kovová dětská ohřívací láhev omotaná hadříkem od chovatele, vám může pomoci štěně na pár prvních nocí uklidnit. Teplo a známé pachy dávají štěňátku pocit bezpečí, a rychleji tak usíná. Pokud bude štěně přesto kňučet, nikdy za ním nechoďte. Bude to samozřejmě pokušení, ale raději na jeho kňučení vůbec nereagujte. Když to uděláte, naučíte pejska dávat tak najevo svou samotu, a je velice pravděpodobné, že bude kňučet a kníkat, i když budete pryč, a to i v dospělém věku. Pejskovi je jedno, jestli na něj něco zavoláte, nebo k němu opravdu půjdete a budete ho konejšivým hlasem utěšovat. Hledal kontakt a dostal odpověď, a proto ho vaší reakcí vlastně odměníte za nevhodné chování.